Zákon umožňuje účast občana na jednání zastupitelstva, nezajišťuje však možnost informované účasti. Mezi podklady zveřejňovanými pro zastupitele a pro veřejnost by měl být v podstatě jen jeden rozdíl, a to míra anonymizace osobních údajů. Městské úřady podklady zveřejňují postupně, a to zpravidla v rozmezí 10 až 3 dnů před samotným zasedáním. O každém doplnění podkladů členy zastupitelstva informují. Pro veřejnost je dobré na webu jasně avizovat, že se podklady průběžně doplňují a že nejzazší termín pro jejich doplnění je stanoven jednacím řádem. Doporučujeme stanovit v jednacím řádu jako nejzazší termín zveřejnění minimálně 4 dny před termínem jednání. Pravidla pro zveřejňování podkladů by měla být ukotvena v jednacím řádu zastupitelstva, který by měl být na webu snadno k nalezení. Nadto doporučujeme zveřejňovat materiály kompletní, číslovat body navrženého programu stejně jako podkladové materiály pro lepší orientaci veřejnosti. Také je vhodné zveřejnit, kdo za daný bod gesčně (politicky) odpovídá, a kdo jej připravoval.

Na webu zveřejňujte datum vložení materiálu na web pro veřejnost, a to jednak z obecného požadavku na transparentnost, ale zejména proto, aby byli občané informováni o tom, jak brzy před dalším zasedáním zastupitelstva mohou zpravidla podklady očekávat.

Zveřejňování termínů konání zasedání zastupitelstva je logickou podmínkou pro účast veřejnosti na jednání. Celoroční plán zasedání zastupitelstva umožňuje lepší plánování práce i externím subjektům, jejichž činnost a plánování se vztahuje i k rozhodování zastupitelstva. Případná mimořádná zasedání je třeba do plánu zasedání na webu vždy připsat v okamžiku, kdy jsou svolána. Dle § 39 a 40 zákona o krajích a § 90 a 91 zákona o obcích zastupitelstvo svolává hejtman/starosta, resp. dosavadní hejtman/starosta po volbách. Není tedy problém určit termíny zastupitelstva i ve volebním roce, neboť toto bude činit s největší pravděpodobností tentýž hejtman/starosta. Z pohledu veřejnosti, úředníků města i budoucích zastupitelů je fér zastupitelstva oznamovat s dostatečným předstihem a ideálně i do konce roku.

Častou chybou je, že města prezentují na webu jako zápis něco, co neodpovídá požadavkům, které na zápis klade Zákon o obcích (viz § 95). Doporučujeme tedy buď nenazývat takový dokument zápisem, anebo respektovat alespoň tyto minimální požadavky zákona. Z pohledu transparentnosti je však ještě mnohem důležitější, aby na webu města byly dostupné a přehledně prezentované veškeré podkladové materiály pro jednání (ať už jako součást zápisu, nebo v samostatné složce). Podklady mají vedle návrhu usnesení obsahovat i odůvodnění předkládaného návrhu (důvodovou zprávu) včetně všech příloh, jež jsou zastupitelstvu předkládány. Dále pak obsahují přehled o rozpravě k jednotlivým bodům a pochopitelně i přijatá usnesení a jmenovité výsledky hlasování. Tam by mělo být uvedeno i to, za jakou volební stranu byli jednotliví diskutující a hlasující zastupitelé zvoleni. Pouhý přehled usnesení by neměl být prezentován jako zápis.

Město by mělo zveřejnit zápis z jednání zastupitelstva bez zbytečného odkladu po konání zastupitelstva, aby se mohli občané, kteří se ho nemohli zúčastnit, nebo nemohli sledovat záznam, informovat o obsahu zasedání co nejdříve. Pokud město neuvádí, kdy zápis po konání zastupitelstva vyvěšuje, může to být až s velkým časovým odstupem, což není vůči občanům transparentní chování. Navíc pokud je u každého zápisu ze zastupitelstva uvedeno, kdy byl vyvěšen, občané již mohou očekávat, kdy se ten zápis, o který se zajímají, objeví, a neplýtvat čas každodenním sledováním webových stránek.

Archiv zápisů by měl nabízet možnost dohledání v zastupitelstvu v minulosti přijatých rozhodnutí, ale i prezentovaných faktů, názorů a argumentů. Mimo jiné i těch, které určily směr dalšího rozvoje města. Lze tak ověřit, o čem, jak a na základě čeho zastupitelé rozhodovali v minulosti.

Důvodová zpráva by měla obsahovat stanoviska všech relevantních aktérů projednávaného tématu. Ne vždy tedy jen a pouze stanoviska věcně příslušných odborů, rady, výboru nebo komise apod. Důvodové zprávy by neměly opomíjet ani argumenty, které vyznívají proti předkládanému návrhu. Pakliže totiž převáží důvody pro a zastupitelstvo tak rozhodne, bude alespoň jasné, že zastupitelé zvažovali věc se znalostí argumentů pro i proti.

Zápis s programem jednání by měl být základním vodítkem pro orientaci v obsahu dané schůze. Pokud se (častěji ve větších městech) „nevejdou“ veškeré podklady přímo do dokumentu ZÁPIS, měl by zápis, v horším případě složka PODKLADY, přehledně odkazovat i na veškeré přílohy. Častou chybou bývá, že města prezentují – ať už v zápise (jak to ukládá zákon), nebo samostatně v přehledu usnesení – neúplná usnesení. Tj. bez příloh, které přitom jsou nedílnou součástí přijatého usnesení.

Převod zvukového záznamu celého jednání včetně rozpravy do podoby písemného zápisu lze dnes provádět pomocí dostupných aplikací poměrně snadno. Bez toho je každý písemný zápis zpravidla jen přibližný. Samotné zvukové záznamy rozpravy jsou sice přesné a doslovné, na druhou stranu však postrádají možnost kopírování textů nebo vytištění záznamu diskuse. Mohou být užitečným doplněním písemného zápisu, neměly by jej ale nahrazovat. Jak se říká: co je psáno, to je dáno. Případný stručný záznam rozpravy (tedy ne doslovný přepis zvukového záznamu) dnes vhodně doplňují zejména audiovizuální záznamy, které rozpravu mohou spojit i s projekcí obrazových příloh diskutovaného bodu programu.

Přehled o výsledcích hlasování musí být jmenovitý, protože jedině tak mohou občané (voliči) získat jasnější představu o tom, kdo co prosazuje či podporuje. Třebaže je pravdou, že občané sledují výsledky hlasování jen výjimečně, na významu zveřejňování to nic nemění. Občané mají právo vědět, jak jimi volení zastupitelé prosazují to, co ve volbách slíbili. A mají i právo toto právo nevyužít. V obcích s menším počtem zastupitelů je lepší uvádět přehled o výsledcích hlasování přímo pod přijaté usnesení v zápise z jednání zastupitelstva. V případech, kdy jsou téměř všichni přítomní pro, pak postačí uvést jména zastupitelů, kteří byli proti, zdrželi se, nebo nehlasovali, a uvést, že ostatní přítomní byli pro.

Příslušnost k volební straně, za kterou byl zastupitel zvolen, je naprosto klíčovou informací. Zejména ve větších městech se voliči rozhodují často spíše podle stran, nejen podle jednotlivých známých jmen.

Vyhovující audiovizuální záznam jednání zastupitelstva je takový, který umožní divákovi pohodlně sledovat průběh schůze, porozumět debatě a zjistit, o čem a jak jednotliví zastupitelé hlasovali. Obraz musí být stabilní a dostatečně kvalitní, aby byli řečníci dobře vidět a nebyli systematicky „mimo záběr“, zvuk má být srozumitelný u všech vystupujících a projekce v sále (návrhy usnesení, výsledky hlasování, důležité přílohy) by měla být na záznamu dobře čitelná nebo doplněná vloženými snímky. Divák by měl snadno poznat, kdo právě mluví – ideálně pomocí titulků se jménem, funkcí a volební příslušností, případně čitelných jmenovek, a v záznamu by mělo být zřejmé, který bod programu se právě projednává, například díky časovým značkám nebo průběžně zobrazovaným názvům bodů. Součástí kvalitního záznamu je také jmenovitý přehled výsledků hlasování viditelný přímo ve videu a čitelné znění návrhů usnesení, aby bylo jasné, o čem zastupitelé rozhodli. Záznam má být úplný, tedy nikoli sestříhaný tak, že by vynechával části jednání. Nadto je potřeba, aby byl audiozáznam zveřejněn včas po konání zasedání, kdy se nejvíce občanů o průběh jednání a jeho výsledky zajímá. Zveřejnění záznamu více než 10 dní po konání jednání nepředstavuje dostatečnou snahu města o to, aby se s jednáním zastupitelstva mohla v době, kdy je rozhodování aktuální, seznámit široká veřejnost ve městě.

Důležité je uvádění příslušnosti jednotlivých zastupitelů k volebním stranám, za které byli zvoleni. Zejména ve větších městech voliči volí spíše volební strany než jednotlivé zastupitele. Proto je spojení zastupitele s konkrétní volební stranou důležité prezentovat i na webu města. V případě, že zastupitel v průběhu volebního období „přeběhne k jinému táboru“, je hlavně na něm, aby svými vlastními prostředky tuto změnu komunikoval s občany. Web města by ale měl primárně poskytovat informaci o tom, za který subjekt byl do zastupitelstva skutečně zvolen, ne ke komu se aktuálně hlásí.

Občan by přirozeně mohl mít potřebu oslovit zastupitele, kterého volil, i kteréhokoli jiného zastupitele. Zveřejnění e-mailové adresy by mělo být samozřejmostí. Zveřejnění telefonních čísel je podmíněno souhlasem zastupitele, přesto je v řadě měst samozřejmostí. Obavy z „nadměrného obtěžování“ nebo urážek a jiných excesů lze sice chápat, ale zpravidla se v praxi ukáží jako liché.

Upřesnění politické odpovědnosti za konkrétní oblasti samosprávy města, resp. popis kompetencí, které byly příslušnému funkcionáři svěřeny orgány města, je vhodné uvádět přímo v hlavním seznamu zastupitelů nebo seznamu členů rady města. Popis může být poměrně stručný. Vhodné je oblasti odpovědnosti pojmenovat tak, aby byla občanovi zřejmá spojitost politikovy odpovědnosti s konkrétními odbory úřadu.

Uvedení členství zastupitele v komisi rady nebo výboru zastupitelstva, tj. v poradních a iniciačních orgánech samosprávy, poskytuje občanovi představu o odborném zaměření zastupitele. Případné připomínky k tématu, které občana zajímá, může tak adresovat správným směrem. Obracet se na zastupitele volební strany, kterou jsem volil, dává ještě větší smysl, vím-li, že dotyčný je považován za odborníka v oblasti, které se má připomínka týká. Uvádějme tedy u zastupitelů i to, ve kterých komisích nebo výborech působí, protože pak lze očekávat, že by měli být s danou problematikou více obeznámeni.

Přehled o složení zastupitelstva není dokonalý, pokud z něj není na první pohled zřejmé, kdo je v čele města, kdo je radním a kdo tak převzal odpovědnost za řízení samosprávy města. Dobré je rovněž uvádět, kdo je uvolněným funkcionářem pro výkon funkce v radě, příp. v zastupitelstvu. Většina měst uvádí i samostatné přehledy členů rady města, což je rozhodně dobře. Přesto nezapomínejme, že obrázek o složení zastupitelstva je neúplný, musíme-li ze seznamu zastupitelů „překlikávat“ do seznamu radních, abychom zjistili, kdo je v zastupitelstvu koalice a kdo opozice.

Funkce člena zastupitelstva nebo člena rady v řídících nebo dozorčích orgánech obchodních společností s majetkovou účastí města je důležitým údajem, který vypovídá o odpovědnosti a odborném zaměření konkrétního zastupitele ještě více, než např. členství v komisi nebo výboru. Zpravidla je s touto funkcí spojena i mnohem větší odpovědnost. Proto je důležité, aby se tyto pozice před občany nezatajovaly.

Fotografie člena zastupitelstva může občanovi napovědět, že zastupitele zná. Že patří k jeho generaci, bydlí na jeho sídlišti, že se zkrátka právě na něj může obrátit, neboť očekává větší míru pochopení pro problémy jeho generace, jeho sídliště apod. V případě, že sám zastupitel zveřejnění své fotografie odmítne, je třeba to respektovat, ale zároveň je vhodné tuto skutečnost uvést pod ikonu siluety místo jeho fotografie.

Profesní životopis nejdůležitějších osobností ve vedení města by měl být zcela základním standardem, díky němuž se občané města mohou seznámit s jejich kompetencemi a odbornými zkušenostmi, které mohou využít při správě města.

Doporučujeme u každého člena zastupitelstva uvést informaci, zda byl pro svou funkci uvolněn či nikoli. Vzhledem k § 71 odst. 1 zákona o obcích je zřejmé , že veškeré funkce v zastupitelstvu lze vykonávat jako uvolněný i jako neuvolněný člen zastupitelstva. Z pouhé informace, že je člen zastupitelstva např. náměstek primátora, nelze spolehlivě usoudit, zda je i pro funkci uvolněn, i když to lze předpokládat.

Ačkoliv jednání rady města nejsou veřejná, pro občany samosprávy či externí subjekty závislé na stanovisku rady je velmi prospěšné, pokud mohou mít předem představu o tom, zda bod, který se na jednání rady chystá a zajímá je, bude předmětem jednání již na nadcházející radě. To platí ještě významněji u měst, která před jednáním rady neuveřejňují podkladové materiály.

I když jsou jednání rady dle zákona neveřejná, neznamená to, že jsou proto tajná. Podklady pro jednání rady nebývají většinou z pochopitelných důvodů na webu dostupné s takovým předstihem jako podklady pro zastupitelstvo, ale jejich zveřejňování je v transparentních městech již samozřejmostí.

Dlouhodobý plán jednání rady města umožňuje externím subjektům (např. různí žadatelé o stanovisko rady), jejichž činnost a plánování je závislá i na rozhodování rady, lépe plánovat. Alternativou může být informace o tom, že rada města jedná například vždy ve středu, každých 14 dní (s výjimkou svátků).

Znovu si připomeňme, že jednání rady sice nejsou veřejná, a proto na nich není ze zákona možná účast nepozvané veřejnosti. To ale v žádném případě neznamená, že jsou tato jednání tajná a že jejich obsah má být veřejnosti utajen. Z jednání rady není vhodné poskytovat zvukové záznamy diskuse. Už i proto, aby se radní nebáli otevřené diskuse, ve které tříbí svůj názor na projednávanou věc. Charakter jednání rady bývá zejména v menších městech jiný než charakter jednání zastupitelstva. Přesto i v případě rady platí, že občané (voliči) mají právo vědět, o čem jejich radní jednají a jaké důvody a argumenty je vedou ke konkrétnímu rozhodnutí. Setkáváme se občas s chybou, kdy v zápisech z jednání rady figurují usnesení, která odkazují na přílohy, které ovšem na webu chybí. Přitom přílohy usnesení jsou nedílnou součástí usnesení a usnesení bez nich jsou takříkajíc „o ničem“. Podle zákona o obcích obsahuje zápis z jednání rady kromě jiného přijatá usnesení a výsledek hlasování. I dokument se soupisem usnesení přijatých na daném zasedání rady a výsledku hlasování tedy považujeme za zápis z jednání rady, i když vhodnější je zaznamenat i diskusi.

Možnost zobrazit informaci, kdy byl zápis z jednání rady zveřejněn, znamená možnost veřejné kontroly, že se zápis např. v čase neměnil, plus informaci o tom, jak brzy po jednání rady může občan obvykle zápis z jednání na webu nalézt. Je to další krok k vyšší transparentnosti, který zvedá důvěru veřejnosti.

Archiv zápisů by měl nabízet možnost dohledat minulá rozhodnutí rady, ideálně včetně faktů a argumentů, které byly v radě v minulosti prezentovány. Díky archivu lze dohledat historii rozhodnutí v konkrétní věci, zjistit, za jaké koalice bylo rozhodnutí přijato, v jakých souvislostech. Lze také porovnat změny v přístupu k řešení nejrůznějších úkolů a problémů samosprávy. Jsou-li součástí zápisu i důvodové zprávy a argumenty, které zazněly v diskusi, lze ověřit i lépe pochopit, proč radní tenkrát rozhodli tak, jak rozhodli.

Zde platí totéž, co v případě důvodových zpráv pro jednání zastupitelstva. Důvodová zpráva by měla obsahovat stanoviska všech relevantních aktérů projednávaného tématu. Ne vždy tedy jen věcně příslušných odborů, rady, výboru nebo komise apod. Důvodové zprávy by neměly opomíjet ani argumenty, které vyznívají proti předkládanému návrhu. Pakliže totiž i tak převáží důvody pro a rada rozhodne, bude aspoň jasné, že zastupitelé zvažovali věc se znalostí argumentů pro i proti. Důvodová zpráva by měla odkazovat na případné přílohy co nejjednodušším způsobem. Hledání, kdy „zápis“ odkazuje na „usnesení“, odtud na „podklady“ a pak na „přílohy“, je otravné a zbytečné. Pamatujme přitom tedy na UX. A připomeňme, že podstatným rysem transparentnosti je i přehlednost a snadná dostupnost. To, co se zdá přehledné nám, kteří svůj web dobře známe, může být pro člověka „odjinud“ nepřehledné. Proto je vhodné webová řešení testovat i mezi lidmi mimo „radniční a zastupitelskou komunitu“.

Zápis s programem jednání by měl být základním vodítkem pro orientaci v obsahu dané schůze. Pokud se (častěji ve větších městech) „nevejdou“ veškeré podklady přímo do dokumentu ZÁPIS, měl by zápis odkazovat i na veškeré přílohy ve složce PODKLADY. Častou chybou bývá, že města prezentují ať už v zápise, anebo samostatně v přehledu usnesení neúplná usnesení bez příloh, které přitom mají být nedílnou součástí přijatého usnesení.

Zápis diskuse neveřejného jednání rady může být stručnější než zápis z veřejného jednání zastupitelstva. Měl by totiž zohlednit jiný charakter jednání rady. Otevřená názorová výměna na uzavřeném jednání může přispět k vyjasnění problému a není v tomto případě nutné zaznamenávat každé slovo názorové výměny mezi radními, právě s ohledem na neveřejný charakter jednání. Důležité je ale zaznamenat každý pozměňovací návrh i každý zásadní argument či protiargument, který v diskusi zazněl. Zejména proto, aby se tak doplnilo odůvodnění návrhu popsané ve zveřejněné důvodové zprávě.

I když rada z pochopitelných důvodů hlasuje většinou jednotněji než zastupitelstvo, i zde mohou mít v důležitých otázkách jednotliví radní na konkrétní problémy odlišné názory. Občan (volič) by měl mít možnost dozvědět se, jak radní jeho města hlasují. Ostatně i radní, který se v důležitém bodě s většinou radních neshodl, by měl mít právo (i důkaz!), aby voliči věděli, že on v dané věci hlasoval jinak. Skrývání se za kolektivní rozhodnutí je úhybným manévrem, který transparentnosti samosprávy rozhodně neprospívá.

Jednání poradních a iniciačních orgánů, jakými jsou komise a výbory, jsou často první příležitostí občanské participace. Prvním stupínkem participace je informovanost. Proto by měly být informace projednávané v poradních orgánech dostupné i veřejnosti. Participací, tedy zapojováním občanů do rozhodovacích procesů samosprávy, nejsou jen oblíbené participativní rozpočty. Mnohem důležitější témata i mnohem zásadnější investice se diskutují v komisích a výborech právě ve stádiu příprav, kdy je lze ještě účinně ovlivnit. Zejména v některých výborech a komisích se často jejich členové seznamují se záměry města nebo záměry investorů ve městě. Pokud jsou jednání výborů otevřená veřejnosti, anebo pokud jsou alespoň přístupná těm, kteří o účast požádají, jsou skvělou příležitostí pro zapojení dalších odborníků nebo osob s cennou místní znalostí. Výbor o věci sám nerozhoduje, ale poskytuje své stanovisko zastupitelstvu. Proto by i pro tyto poradní orgány mělo být důležité, aby získávaly názory, podněty i výhrady od dalších relevantních partnerů. To je daleko efektivnější, jsou-li před jednáním zveřejněny podklady k jednání. Často města podklady pro jednání výborů nezpřístupňují zřejmě proto, že se obávají „předčasného rozvíření diskuse” v prvotním stádiu projednávání, kdy návrhy řešení teprve „dozrávají”. Jenže právě proto, že věc ještě není definitivní, by se podklady zveřejňovat měly. Protože o ní ještě lze diskutovat Samozřejmě platí, že je na webu i sociálních sítích potřeba vysvětlovat, že organizovaná participace je zájmem města, a proto diskutujeme záměry, rodící se projekty a studie, ne finální a takřka neměnná rozhodnutí, do nichž již nelze zapracovat jakoukoli změnu, jakékoli vylepšení.

Přehled o plánu jednání výborů je důležitý pro všechny občany, kteří mají zájem na participaci, jak je popsána v doporučení k předchozí otázce. Aby se mohli občané jednání výborů efektivně účastnit, je nutné, aby o termínech byli informováni dostatečně dopředu a vyhradili si čas se na projednávání opatření plánovaných ve městě podílet.

Zápisy z jednání výboru umožňují seznámit se s problematikou projednávanou na výboru i občanům, kteří mají o připravovaná opatření v obci zájem, ale nemohli se jednání osobně účastnit například i tehdy, pokud výbor o svých jednáních předem neinformuje. Včasné uveřejňování zápisů tak představuje velmi zásadní prvek transparentnosti. Zápisy by vždy měly být na webu tam, kde jsou nejsnáze dohledatelné, tj. v příslušné sekci označené názvem výboru. Kromě toho by měly být logicky i součástí zveřejněných podkladů pro jednání zastupitelstva, protože bývají předmětem projednání. Zde je však poměrně nesnadné je dohledávat.

Stručný záznam rozpravy umožňuje získat přehled o vyjádření jednotlivých členů a účastníků jednání. Pokud jde o personální obsazení výboru, ne každý člen může být v každé věci relevantním odborníkem. Proto může být pro čtenáře zápisu důležitější stanovisko konkrétního odborníka než usnesení výboru jako celku. Pro příklad uveďme, že stanovisko uznávaného projektanta mostů k projektu opravy mostu může mít pro čtenáře zápisu větší relevanci než názor člena, který je odborníkem na jízdní řády.

Archiv zápisů výborů de facto ilustruje úroveň projednání důležitých témat v poradních orgánech zastupitelstva. Projednání v těchto orgánech je součástí participačního procesu, kterým se města snaží zapojovat veřejnost (odbornou i laickou) do procesu rozhodování. Přesněji řečeno: do procesu přípravy řešení, o kterém má příslušný orgán města odpovědně rozhodnout. Díky archivu lze dohledat, kdy se o řešení konkrétní problematiky začalo jednat, jaké k ní byly vznášeny argumenty atd.

Seznamy členů zpravidla neprezentují kontakty na jednotlivé členy, ani jakékoli informace o tom, jakou odborností, profesí či zkušeností jsou jednotliví členové kvalifikovaní pro to, aby zastupitelstvu radili. Uvádět alespoň jejich jména je jen nezbytné minimum. Vítaným doplněním by byla stručná informace o tom, která volební strana (příp. strany) člena nominovala a v jakém oboru je dotyčný odborníkem. Podle toho lze pak rozlišovat mj. i to, čí názor prezentovaný v zápise z jednání může být v konkrétních otázkách důležitější. Např. proto, že se v konkrétním případě jedná o uznávaného odborníka.

Za dobrou praxi je ze strany jak odborné veřejnosti, tak i ministerstva vnitra považováno, když je předsedou kontrolního výboru zástupce opozičních zastupitelů. Ačkoliv zákon zakazuje stát se předsedou kontrolního výboru pouze starostovi a místostarostovi, dá se předpokládat, že kontrola plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce bude probíhat v zájmu občanů efektivněji, když bude kontrolní výbor řízen zástupcem opozice, nikoliv koaličním zastupitelem. Zažitou zvyklostí bývá například nabídnout post předsedy kontrolního výbor nejsilnějšímu opozičnímu uskupení v zastupitelstvu.

Jednání poradních a iniciačních orgánů, jakými jsou komise a výbory, jsou často první příležitostí občanské participace. Prvním stupínkem participace je informovanost. Proto by měly být informace projednávané v poradních orgánech dostupné i veřejnosti. Participací, tedy zapojováním občanů do rozhodovacích procesů samosprávy, nejsou jen oblíbené participativní rozpočty. Mnohem důležitější témata i mnohem zásadnější investice se diskutují v komisích a výborech právě ve stádiu příprav, kdy je lze ještě účinně ovlivnit. Zejména v některých výborech a komisích se často jejich členové seznamují se záměry města nebo záměry investorů ve městě. Pokud jsou jednání komisí a výborů otevřená veřejnosti, anebo pokud jsou alespoň přístupná těm, kteří o účast požádají, jsou skvělou příležitostí pro zapojení dalších odborníků nebo osob s cennou místní znalostí. Komise o věci sama nerozhoduje, ale poskytuje své stanovisko radě. Proto by i pro komise mělo být důležité, aby získávaly názory, podněty i výhrady od dalších relevantních partnerů. To je daleko efektivnější, jsou-li před jednáním zveřejněny podklady k jednání. Často města podklady pro jednání komisí nezpřístupňují zřejmě proto, že se obávají „předčasného rozvíření diskuse” v prvotním stádiu projednávání, kdy návrhy řešení teprve „dozrávají”. Jenže právě proto, že věc ještě není definitivní, by se podklady zveřejňovat měly. Protože o ní ještě lze diskutovat. Samozřejmě platí, že je na webu i sociálních sítích potřeba vysvětlovat, že organizovaná participace je zájmem města, a proto diskutujeme záměry, rodící se projekty a studie, ne finální a takřka neměnná rozhodnutí, do nichž již nelze zapracovat jakoukoli změnu, jakékoli vylepšení.

Přehled o plánu jednání komisí rady města je důležitý pro všechny občany, kteří mají zájem na participaci, jak je popsána v doporučení k předchozí otázce. Aby se mohli občané jednání komisí efektivně účastnit, je nutné, aby o termínech byli informováni dostatečně dopředu a vyhradili si čas se na projednávání opatření plánovaných ve městě podílet.

Zápisy z jednání komise umožňují seznámit se s problematikou projednávanou na komisi i občanům, kteří mají o připravovaná opatření v obci zájem, ale nemohli se jednání osobně účastnit například i tehdy, pokud komise o svých jednáních předem neinformuje. Včasné uveřejňování zápisů tak představuje velmi zásadní prvek transparentnosti. Zápisy by vždy měly být na webu tam, kde jsou nejsnáze dohledatelné, tj. v příslušné sekci označené názvem komise. Kromě toho by měly být i součástí zveřejněných podkladů pro jednání rady, protože bývají předmětem projednání v ní.

Stručný záznam rozpravy umožňuje získat přehled o vyjádření jednotlivých členů a účastníků jednání. Pokud jde o personální obsazení komise, ne každý člen může být v každé věci relevantním odborníkem. Proto může být pro čtenáře zápisu důležitější stanovisko konkrétního odborníka než usnesení komise jako celku. Pro příklad uveďme, že stanovisko uznávaného projektanta mostů k projektu opravy mostu může mít pro čtenáře zápisu větší relevanci než názor člena, který je odborníkem na jízdní řády.

Archiv zápisů komisí de facto ilustruje úroveň projednání důležitých témat v poradních orgánech rady. Projednání v těchto orgánech je součástí participačního procesu, kterým se města snaží zapojovat veřejnost (odbornou i laickou) do procesu rozhodování. Přesněji řečeno: do procesu přípravy řešení, o kterém má příslušný orgán města odpovědně rozhodnout. Díky archivu lze dohledat, kdy se o řešení konkrétní problematiky začalo v komisích jednat, jaké k ní byly vznášeny argumenty atd.

Seznamy členů komisí zpravidla neprezentují kontakty na jednotlivé členy, ani jakékoli informace o tom, jakou odborností, profesí či zkušeností jsou jednotliví členové kvalifikovaní pro to, aby radě radili. Uvádět alespoň jejich jména je jen nezbytné minimum. Vítaným doplněním by byla stručná informace o tom, která volební strana (příp. strany) člena nominovala a v jakém oboru je dotyčný odborníkem. Podle toho lze pak rozlišovat mj. i to, čí názor prezentovaný v zápise z jednání může být v konkrétních otázkách důležitější. Např. proto, že se v konkrétním případě jedná o uznávaného odborníka.

Pro účely dohledu by měla být zastupitelstvem ustavena redakční rada jako výbor zastupitelstva, který dohlíží na plnění cílů a účelu místního periodika. Redakční rada by měla být svojí činností odpovědná zastupitelstvu, nikoli výkonným složkám samosprávy (radě, starostovi, místnímu úřadu). Analýza dat potvrdila, že nízká názorová pluralita obsahu v periodikách bezprostředně souvisí zejména s přítomností střetu zájmů u politického vedení samospráv (členové rady, zaměstnanci úřadu samosprávy) při organizačním a obsahovém zajištění vydávání periodik.

Přítomnost osobností nominovaných opozicí v redakční radě přináší přirozenou cestou zapojení alternativních názorů a pohledů do přípravy vydání periodik a posiluje garanci vyváženosti obsahu. Členy redakční rady mají být zástupci opozice, a to v míře odpovídající přinejmenším jejímu zastoupení v zastupitelstvu, anebo i s paritním zastoupením‚ např. každý politický subjekt po jednom zástupci. Členové rady obce by neměli být členy redakční rady, neboť zájem na objektivitě a vyváženosti periodika se střetává s jejich zpravidla výkonnou rolí v obecní radě, a dostávají se tak do střetu zájmů.

Koaliční zastupitelé by neměli v redakční radě tvořit většinu, protože jinak nelze mluvit o nezávislosti redakční rady na politickém vedení. Je vhodné, aby měl každý zastupitelský klub své zastoupení, například nominací jednoho člena, případně aby redakční rada byla složena z nezávislých a respektovaných osobností navržených jednotlivými kluby, což posiluje pluralitu a omezuje dominanci jedné politické většiny.

Zajistěte, aby členové rady samosprávy nebyli členy redakční rady. Jejich účast představuje systémový střet zájmů, neboť jako představitelé exekutivy mají přímý zájem na způsobu prezentace své činnosti v periodiku. Funkce člena rady a člena redakční rady by proto měly být neslučitelné, aby byla zachována objektivita a vyváženost obsahu.

Samotná pravomoc vydávat periodikum představuje pro radu města a kraje střet zájmů. Rada získává výhodu v tom, že se o její činnosti budou veřejnosti poskytovat takové informace, které považuje za vyhovující. Pro omezení tohoto střetu zájmů doporučujeme, aby si zastupitelstvo podle § 84 odst. 4 zákona o obcích, respektive § 37 Zákona o krajích vyhradilo pravomoci v oblasti vydávání tištěného periodika, zřídilo redakční výbor, stanovilo mu pravomoc vykonávat funkce vydavatele periodika a přijalo formální pravidla. Hodnocení: Městům/krajům, které ustavily redakční radu jako výbor zastupitelstva, jsme udělili 1 bod. Ty, které tak neučinily, neobdržely žádný bod.

Příprava obsahu periodika by měla být formálně upravena. Vydávání by se mělo řídit jasně stanovenými pravidly, schválenými ideálně zastupitelstvem, případně redakční radou. Pravidla by měla upravovat zejména pravomoci a odpovědnosti za tvorbu obsahu periodika a úpravu vztahů mezi hlavními aktéry tvořícími obsah periodika (občané, zastupitelé, redakce, redakční rada, úřad). Pravidla lze rozčlenit na:Statut periodika upravující postavení a základní směřování i cíle periodika, Pravidla pro tvorbu obsahu, Pravidla pro inzerci.

Pravidla by měla jednoznačně vymezit redakční radu jako orgán vykonávající dohled nad vydáváním periodika, formulující jeho základní charakter a řešící spory, a zároveň jasně oddělit její roli od redakce, která obsah periodika vytváří a odpovídá za něj. Redakční rada nesmí být zaměňována s redakcí ani se podílet na přímé tvorbě obsahu jednotlivých vydání. Současně by pravidla měla zajistit nezávislost redakce při rozhodování o obsahu, zejména tím, že vedení samosprávy ani jiné orgány nemohou dávat závazné pokyny k tomu, co bude v periodiku zveřejněno. Definitivní rozhodnutí o obsahu má být v kompetenci redakce, přičemž redakční rada vstupuje pouze při řešení sporů nebo v rámci své kontrolní funkce.

Možnost podat anonymní oznámení je základním pilířem kvalitní ochrany oznamovatelů, zejména zvyšuje ochotu oznámit. Na základě zákona o ochraně oznamovatelů se může povinný subjekt (město) rozhodnout, zda bude anonymní oznámení přijímat. Jelikož jde o rozhodnutí organizace, je nutné jasně oznamovatelům deklarovat, jak probíhá proces prošetření anonymního oznámení a s čím mohou počítat. Předpokladem pro to, aby bylo možné s anonymní oznámení řešit obdobně, jako neanonymní jsou 1. jasná deklarace, že anonymní oznámení jsou přijímána, nad rámec zákona, 2. funkční aplikace, která zajišťuje bezpečnost, ale také vzájemnou komunikaci, 3. existující vnitřní směrnice, která jasně popisuje celý proces.

uvedeno přímo v textu

Speciální webové aplikace vyvinuté pro komunikaci oznamovatele s příslušnou osobou přináší řadu výhod nad rámec toho, co dokáže e-mailová schránka. Webová aplikace určená ke komunikaci umožňuje výměnu informací, a to i v případě, že je oznámení anonymní. Dále aplikace pomáhá například s archivací oznámení nebo hlídá zákonné lhůty. Dalším aspektem je vyšší standard ochrany osobních údajů a bezpečnosti celé komunikace. Bezpečná aplikace splňuje požadavky jako jsou dvoufázové zabezpečení, šifrování E2E, soulad s ISO 27001 a samozřejmě také soulad s GDPR. Poskytovatelé, jejichž aplikace byly vyhodnoceny jako bezpečné, uvádí na svých internetových stránkách alespoň některé výše uvedené vlastnosti. Jelikož se jedná o komerční produkty, rozhodli jsme se je zde nejmenovat.

Školení příslušných osob považujeme za klíčový aspekt důvěryhodnosti interního kanálu jako takového. Posilování kompetencí příslušných osob zvyšuje pravděpodobnost jak odhalení protiprávních jednání, tak současně i schopnost taková jednání efektivně prošetřit. Je důležité vzít při školení v potaz nejen znalosti právní úpravy, ale i dovednosti jako je krizová komunikace, práce s citlivými informacemi atp. Tímto krokem dávají obce mimo jiné najevo i svůj proaktivní postoj vůči ochraně oznamovatelů. Pojem „školení“ pro účely hodnocení znamená zejména konference, semináře, webináře, workshopy, e-learningové programy a vstupní školení.

školí zaměstnance i příslušné osoby

Školení zaměstnanců v nové právní problematice považujeme za velmi důležité. Tímto krokem dávají obce mimo jiné najevo i svůj proaktivní postoj vůči ochraně oznamovatelů. Dlouhodobě se ukazuje, že zaměstnanci často pasivně podepíší, že se seznámili s existencí interního kanálu, ale konkrétní informace, jak jej využít a k čemu slouží již nemají. Vědomí, že existuje důvěryhodné místo, kam můžou oznámit výrazně zvyšuje pravděpodobnost ochoty oznámit. Rozlišujeme školení zaměstnanců a školení zaměstnanců, kteří jsou příslušnými osobami. Pojem „školení“ pro účely hodnocení znamená zejména konference, semináře, webináře, workshopy, e-learningové programy a vstupní školení.

Školí jak zaměstnance, tak příslušné osoby.

Ucelené a přehledné informování o ochraně oznamovatelů na internetu znamená, že se na webu obce nachází nejen zákonem požadované informace a případně zkopírované části zákona či směrnice, ale také přehledný text, který srozumitelně informuje o právech oznamovatele a postupu při oznamování. Jinými slovy, pokud text na webu uceleně provází člověka životní situací a vysvětluje kromě práv a povinností také např. smysl a účel ochrany, pomáhá daleko více s rozhodnutím, zda oznámení učinit. Některé weby hodnocené 0 body se samozřejmě mohou blížit tomuto stavu, rozhodli jsme se však nastavit vysoký standard, protože se stále jedná o legislativní novinku. Evidujeme také, že některé softwarové nástroje sloužící pro komunikaci s oznamovatelem poskytují přehledné informace po vstupu do rozhraní aplikace pro podání oznámení. Tyto informace jsou běžnému uživateli skryté, dokud se nerozhodne oznámení učinit. Ke správnému rozhodnutí mu však mají právě tyto informace pomoci.

Opava je dobrou praxí především tím, že stránku staví podle otázek, které si potenciální oznamovatel skutečně klade. Vysvětluje, co je oznámení, kdo ho může podat, jaké jsou způsoby podání, co se bude dít po jeho přijetí, jak je oznamovatel chráněn před odvetnými opatřeními a jak je chráněna jeho totožnost. Pro samosprávy je inspirativní hlavně to, že podstatné informace nejsou schované až v oznamovací aplikaci, ale jsou dostupné předem a tvoří jeden srozumitelný celek.

Zákon o ochraně oznamovatelů dává povinným subjektům možnost omezit okruh osob, které mohou využít jejich vnitřní oznamovací systém. Zatímco zaměstnanci, úředníci, dobrovolníci či stážisté mají přístup zaručený vždy, organizace může legálně vyloučit širší okruh externistů – například OSVČ a jiné dodavatele, konzultanty, akcionáře nebo společníky. Pokud se organizace k tomuto omezení rozhodne, musí na svém webu zveřejnit formální větu o jejich vyloučení. Tímto krokem jim sice nebere právo protiprávní jednání oznámit, ale de facto před nimi zavírá dveře a nutí je obracet se rovnou na externí oznamovací systém Ministerstva spravedlnosti.

Z hlediska transparentnosti a řízení rizik je klíčové ponechat vnitřní kanál otevřený pro všechny, tedy i pro dodavatele a externí partnery. Mnoho případů nekalého jednání, nehospodárnosti či korupce vzniká právě při styku povinného subjektu s jejím okolím. Pokud povinný subjekt přijímání těchto oznámení interně zablokuje, přichází o cenný zdroj informací, ztrácí možnost vyřešit problém včas a diskrétně a zbytečně riskuje, že se o problému dozví až od státních orgánů. Otevřený systém navíc vysílá jasný signál, že uvnitř organizace jde o skutečně etické prostředí, nikoliv jen o odškrtnutí byrokratické povinnosti.

uvedeno explicitně dole na stránce

Zajistěte, aby byl vnitřní předpis dostupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vedle ucelených a přehledných informací o možnosti oznámit podle zákona je vhodné na webu zveřejnit také vnitřní předpis. Ten může posílit informovanost potenciálního oznamovatele, který si zde ověří detaily nastavení vnitřního oznamovacího systému.

Fungování hodnotící komise v podobě výboru zastupitelstva či komise rady jako formalizovaného tělesa, s kterým zákon spojuje určitá práva a povinnosti, považujeme obecně za transparentnější.

Činnost hodnotící komise by měla být formálně upravena. Fungování by se mělo řídit v předpise jasně stanovenými pravidly. Předpis by měl být schválený ideálně zastupitelstvem, resp. radou. Pravidla by měla upravovat zejména: i) svolávání jednání; ii) informování o plánovaném jednání a jeho veřejnost; iii) způsob rozhodování včetně řešení střetu zájmů; iv) informování o výsledcích jednání.

Je lepší, když je předpis zveřejněn na webu samosprávy a ideálně (také) v příslušné sekci webu věnované dotacím / grantům.

Zveřejnění složení hodnotící komise je transparentní a přispívá k důvěře veřejnosti.

Zveřejnění profilů (kvalifikace pro členství) u jednotlivých členů pomáhá veřejnosti posoudit kompetentnost členů i identifikovat a následně upozornit na jejich případný střet zájmů.

Zveřejnění profilů (kvalifikace pro členství) ve stejné části webu, kde jsou uveřejněny další informace k dotacím / grantům jako výzvy, dřívější rozhodnutí atd., považujeme za uživatelsky nejvstřícnější.

Město Tábor - profily (medailonky) členů Komise pro architekturu a urbanismus města Tábora

Mít k dispozici informace o dřívějších výzvách - zejména o podporovaných oblastech, typech aktivit a rozsahu podpory může být pro potenciálního žadatele o podporu užitečné do příštích výzev.

Pokud bude veřejnosti transparentně sděleno, kdo obdržel podporu v minulosti, může to vést 1. k důvěře u veřejnosti, 2. k důvěře u potenciálních zájemců, kteří na první pohled vidí, zda tematicky zapadají mezi potenciální žadatele a jaká výše podpory je představitelná, 3. omezit politické tlaky, aby byly podpořeny konkrétní projekty nebo subjekty.

Informace by na webu měly být ideálně ve stejné sekci jako výzvy dle předchozí otázky. Tedy kde návštěvník našel info o výzvě, tak následně najde info o výsledku.

Pokud bude veřejnosti transparentně sděleno, kdo obdržel podporu v minulosti, může to vést 1. k důvěře u veřejnosti, 2. k důvěře u potenciálních zájemců, kteří na první pohled vidí, zda tematicky zapadají mezi potenciální žadatele a jaká výše podpory je představitelná, 3. omezit politické tlaky, aby byly podpořeny konkrétní projekty nebo subjekty. Nepodpořené žádosti umožňují dokreslit představu, pro které žadatele nebo na jaké účely není podpora tematicky nebo institucionálně pravděpodobná.

Zveřejnění záměrů na delší dobu, než je zákonné minimum (15 dní), nebo dokonce povinnost inzerovat v nezávislých realitních kanálech a mimo-radničních médiích, zásadně rozšiřuje množinu možných zájemců o ty, kteří nesledují pravidelně úřední desku obce. Tím se výrazně zvyšuje šance na úspěch a dosažení maximální tržní ceny v soutěži. Zároveň je širší a včasná inzerce účinnou prevencí proti zjednání výhody korupčním, neveřejným poskytnutím informace o chystaném prodeji předem vybrané osobě či skupině osob.

Výjimky by měly být přípustné pouze z legitimního důvodu (např. strategické směny pozemků důležitých pro výstavbu města). V předpisu mohou být zahrnuty pod „důvody hodné zvláštního zřetele“, ale neměly by být nadužívány. Zabránit tomu lze jedině soustavnou politickou a veřejnou kontrolu orgánů samosprávy a nemůže to být důvod výjimky zcela vyloučit.

Veřejnou soutěží se rozumí zejména dražba, veřejná soutěž o nejlepší nabídku dle OZ, zadávací řízení dle ZZVZ (kromě JŘBU) nebo jiný formalizovaný proces umožňující podat nabídku předem neomezené množině uchazečů.

Elektronické aukce a dražby odstraňují riziko lidského faktoru a úniku informací, ke kterému může dojít při fyzickém přebírání papírových obálek na úřadě. Zároveň živé online přihazování v reálném čase prokazatelně generuje nejvyšší tržní cenu pro městský rozpočet.

Pokud předpis soutěž nenařizuje nějakou formu veřejné soutěže jako povinnou, otevírá se prostor pro méně transparentní rozhodování.

Výjimky by měly být přípustné pouze z legitimního důvodu (např. strategické směny pozemků důležitých pro výstavbu města). V předpisu mohou být zahrnuty pod „důvody hodné zvláštního zřetele“, ale neměly by být nadužívány. Zabránit tomu lze jedině soustavnou politickou a veřejnou kontrolu orgánů samosprávy a nemůže to být důvod výjimky zcela vyloučit.

Veřejný GIS s prolinky na pasporty a historii smluv v registru umožňuje občanům „samoobslužné“ dohledání informací, čímž zásadně snižuje administrativní zátěž úřadu a počet dotazů. Propojení mapy s ekonomickou realitou poskytuje okamžitý přehled o využití majetku a brání pochybnostem o efektivitě jeho správy. Digitalizace dat v tomto rozsahu je nejrychlejší cestou k transparentnímu naplňování principů 3E v praxi.